(105 let)
Válka určila osud Jana Hrubého. Místo obsluhování hostů skončil jako oběť nacistického pronásledování v pravoslavném chrámě sv. Cyrila a Metoděje.
Budoucí vyučený číšník se narodil 4. března 1915 v Kunovicích. Svému povolání se věnoval do září 1937, kdy narukoval u hraničářského praporu v Trebišově. V důsledku německé okupace byl na jaře 1939 propuštěn z armády a až na druhý pokus se mu podařilo v roce 1940 utéct z protektorátu. Složitě se přes Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút dostal spolu s ostatními do Francie a po její kapitulaci do Anglie. Na podzim téhož roku se stal součástí oddílu zvláštních úkolů, kde absolvoval základní sabotážní kurz, paravýcvik a kurz průmyslové sabotáže. Koncem dubna 1942 se společně s Bohuslavem Koubou a Josefem Bublíkem vrátili do vlasti jako výsadek Bioscop s cílem provádět sabotáže v továrnách na Moravě. Bohužel se jim nepodařilo navázat kontakt s odbojem, přesunuli se do Prahy a skrývali se v konspiračních bytech. Atentát na Heydricha výrazně ztížil jejich aktivity a Jan Hrubý se nakonec ocitl společně s dalšími výsadkáři v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Ten známý příběh obklíčení skončil 18. června 1942 a Jan Hrubý spáchal sebevraždu. Kromě Armádního muzea na Žižkově připomíná jeho odkaz v Kunovicích portrét od akademického malíře Pavla Vavryse.
-babok-, foto Četař Jan Hrubý © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
